skip to Main Content
Tajné místo Smržovka21× 200 bodů za průjezd stanicí

Password Protected

This content is password protected. To view it please enter your password below:


Smržovka – Finkův kámen

Vítejte na vyhlídce Finkův kámen nad městem Smržovka. Ta svůj originální český název získala údajně podle velkého množství smržů, které se ve zdejších lesích nacházely. Ovšem tak jednoduché to úplně nebylo. Převládající německé obyvatelstvo označovalo za smržovku husitskou zbraň řemdih, jež je zakončena koulí s ostny, a právě podle těchto ostnů do tvaru hvězdice, začali říkat obci Morgenstern (čili Jitřenka). Teprve koncem 17. století název získal zpět svůj starý smysl Morchelnstern (Morchel je v němčině Smrž). Tak se i do městského znaku dostal smrž a hvězdy. Ve Smržovce se rozvíjelo z počátku sklářství a s příchodem průmyslové revoluce v 19. století zejména textilní průmysl. Smržovka se tak stala obchodním centrem a díky své poloze byla zahrnuta do plánu stavby železniční trati Liberec – Tanvald, která byla vybudována v letech 1887 – 1894. Ve Smržovce, jakožto nejvyššímu bodu na trati, došlo ke značnému převýšení a muselo se přemostit hluboké údolí. Tak byl vystavěn pár desítek metrů za nádražím viadukt, který do místní krajiny vhodně zapadl a dodnes se stává navštěvovaným místem fotografů. O jedinečnosti této žulové stavby italských stavitelů svědčí i to, že byla v provozu bez zásadních stavebních úprav téměř 113 let.

Stavba viaduktu byla zahájena v roce 1893 a dokončena v následujícím roce. Ke stavbě byla použita kvalitní žula, která splňovala potřebné nároky na pevnost i vzhled. Mostová konstrukce je vystavěna na zaobleném půdorysu v pravém oblouku železniční tratě a její střed se nachází na km 21,226 od Liberce. Most má celkem 9 otvorů přemostěných půlkruhovými klenbami a měří včetně opěr celkem 123,5 m. Vlastní přemostění je dlouhé 23,25 metrů, nad silnicí 21,4 metru a nad vodotečí 23,5 metru. Jednotlivé klenby přemosťují různě členitý terén a mají rozdílnou světlost otvorů. Viadukt, který nese kolejové lože, má šířku 4,9 metru a zatáčí do oblouku o poloměru 180 metrů.

Vy se však nacházíte na skalní vyhlídce nad Smržovkou, která své jméno (Finkstein) dostala na počest smržovského průmyslníka Finkeho, který velkou měrou přispěl k rozvoji města. Český překlad Pěnkavčí kámen tak můžeme označit za mylný. Na skalisku se nachází několik skalních mís, mezi kterými vyniká Čertova studánka o hloubce 0,5 m a průměru 130 cm.

Čertova proto, že zde kdysi hustým lesem dlouho putoval jeden dřevař, aby si vytipoval vhodné stromy k pokácení. Vyčerpán celodenním trmácením a žízní zde padl na skálu. Náhle se objevil čert a slíbil mu, že nejhlubší kámen naplní bezednou vodou, ale jen tehdy pokácí-li za noc více stromu než on, jinak si ho odnese do pekla. Dřevař souhlasil, a protože byl pracovitý a měl vyhlídnuté vhodné stromy, tak nad čertem zvítězil. Překvapený čert, ač nerad, musel splnit, co slíbil a naplnil největší skalní mísu vodou. Když se rozednilo a znavený dřevař odpočíval u studánky, zjistil, že je ze skaliska nad pokácenými
stromy krásný výhled na Smržovku a okolí. Výhled i bezedná čertova studánka jsou zde dodnes.

Jiná pověst vypráví o dobráckém skřítku Sklenaříkovi. Ten byl zamilovaný do lidské dívky, a přestože byl odmítnut, hloubil ve skalách mísy a v nich nacházel dukáty. Při práci prý z nešťastné lásky plakal, až naplnil největší skalní hrnec slzami. Když měl plnou truhlu dukátů, tak je dívce i jejímu vyvolenému daroval a ještě mu pomohl zařídit ve Smržovce sklárnu. Viděl, že oba novomanželé mají obrovskou radost a tak z toho sám začal být šťastný. Po té už skřítka v kraji nikdo neviděl. Památkou na něj zůstaly vyhloubené skalní mísy a ta největší plná průzračně zbarvených skřítkových slz. Od těch dob jsou skály vyhledávaným místem milenců.

  

My dnes již víme, že skalní hrnce vznikly pozvolna přirozeným působením vody, mrazu a větru, ale místní pověsti jsou přeci jenom hezčí.

Připravil Tomáš Vintr – RAFa 

Back To Top